Náměšť na Hané - Zjednodušená verze stránek

Nastavení velikosti písma
+

Historie městyse

Krajina v místech dnešní Náměště na Hané byla poměrně velmi hustě osídlena již v pravěku. Z téměř každého pravěkého období se zde našly zbytky pobytu pravěkých lidí. Nejdůležitější pravěká lokalita na Náměšťsku leží na kopci Rmíz, vypínajícím se nad Terezským údolím. 

Mapa Rmízu  mapa

Je to enolitické výšinné sídliště lidu kultury nálevkovitých pohárů (2. polovina 4. tisíciletí před Kristem). Jedná se o jedno z nejvýznamnějších výšinných sídlišť pozdní doby kamenné ve střední Evropě.

Kopec Rmíz rmiz u laškova

Další pozoruhodnou pravěkou lokalitou, dnes zčásti zastavěnou, je lokalita Valník. Na Valníku se našly téměř všechny známé moravské kultury jdoucí až do slovanského osídlení doby hradištní. Z mladší doby železné, zvané jinak doba laténská, se kromě drobných nálezů na  Biskupství vyskytuje poblíž Náměště také známá keltská Vierreckschanze u Ludéřova, lidově nazývaná Švédská šance.

Keltská svatyně u Ludéřova keltská svatyně u ludéřova 

Z doby římské máme v Náměšti doloženy nálezy římských mincí císaře Marka Aurelia (161-180 po Kristu) a Filipa Araba (244-249 po Kristu). Příchod prvních Slovanů na naše území někdy počátkem 6. století ovlivnil zdejší osídlení již trvale. V Náměšti je přítomnost prvních Slovanů zachycena nálezy z Valníku.

První písemná zmínka o Náměšti vůbec je uvedena v seznamu asi 200 vesnic. Zdíkova listina uvádí Náměšť dokonce dvakrát: poprvé mezi vesnicemi patřícími olomouckému kostelu sv. Petra (dnes se tato zpráva považuje za informaci o budoucí vsi Biskupství), podruhé mezi majetky olomouckého kostela sv. Václava. Rozdělení trvalo pak až do roku 1949, kdy samostatná obec Biskupství byla sloučena s Náměští.

Náměšť, která leží na soutoku říčky Šumice a potoka Baběnce, byla právě tímto potokem rozdělena na vlastní Náměšť po pravém břehu potoka a osadu Biskupství na levém břehu.

Říčka Šumice říčka šumice

Osada Biskupství byla až do roku 1460 v církevních rukou a teprve od roku 1521 byla trvale spojena v jedno panství i s vlastní Náměští. Po první zmínce z roku 1141 Náměšť mizí na dlouhých sto let z písemných pramenů a objevuje se opět v době, kdy nad Náměští vládnou Švábenicové. Náměšť se nejpozději v první třetině 13. století dostala do rukou zeměpána, byla někdy kolem roku 1241 darována Milíčovi ll. jako výsluha za funkci olomouckého komorníka.

Rokem 1252 můžeme datovat dobu, kdy byl dostavěn náměšťský hrad, a obyvatelný.

Zřícenina hradu Náměšť na Hané zřícenina hradu

Povýšení Náměště z obyčejné vesnice na městečko trhovní, dosáhl až Milíč lll. z Náměště, v roce 1318 brněnský a znojemský komorník. Velká přízeň krále Jana Lucemburského jeho osobě se projevila v roce 1319, kdy král povýšil Náměšť na městečko trhovní s jedním týdenním trhem každý čtvrtek. Povýšením na městečko se Náměšť stala centrem svého okolí. Z jejího blízkého regionu byly pouze Kralice na Hané (městečkem poprvé 1316) jmenovány dřív. Náměšť jako místo konání týdenních trhů se zákonitě stala svým postavením nadřazenou nad okolními vesnicemi, které toto právo neměly. Švábenicové jako rod jsou vůbec nejvýznamnějšími majiteli Náměště v celých jejích dějinách. Povýšení Náměště na městečko roku 1319 je nejdůležitějším privilegiem celých náměšťských dějin.

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse. Rozhodnutím č. 16 ze dne 23.01.2007 byl vrácen obci název městys.

dekret

Roku 1536 získal Náměšť Hynek Bruntálský z Vrbna a na Klimkovicích. Rod Bruntálských z Vrbna, erbu šesti zlatých lilií v modrém poli, znamenal pro Náměšť klidnější období po častém střídání majitelů, kdy byla Náměšť často rozdělována a pak zase spojována.Byla to pro Náměšť dobrá vrchnost, neboť podle lidové ústní tradice byli Vrbnové u svých místních poddaných tak oblíbeni, že ti dokonce vypřahovali koně a sami táhli jejich povoz, aby tak upřímně projevili svou náklonnost k nim. Páni z Vrbna někdy kolem roku 1556 přestavěli náměšťskou tvrz do podoby menšího renesančního zámku, což potvrzuje nepřímo i pozdější listina z roku 1587, ve které se již hovoří o zámku.

Zámek Náměšť na Hané zámek Náměšť na Hané

Od synů Štěpána z Vrbna koupil roku 1590 Náměšť zemský hejtman Markrabství moravského Hynek starší z Vrbna a na Bruntále. Ten vydal roku 1591 dvě významné listiny - jednu pro Biskupství a druhou pro Náměšť. Klidné období vlády Bruntálských z Vrbna skončilo roku 1592. Náměšťské zboží koupil Havel Kurovský z Vrchlabí. Havel Kurovský z Vrchlabí prodal 1605 náměšťské panství Václavovi ll. staršímu Morkovskému ze Zástřizl. Rudolf Morkovský ze Zástřizl prodal roku 1651 náměšťské panství Janu Jakardovskému ze Sudic za 22 500 zlatých. Ve své poslední vůli v roce 1667 odkázal panství manželce Anně Marii Soběkurské ze Soběkur. Po smrti manžela vdova prodala roku 1668 náměšťské panství baronu Františku Maria l. Cerbonimu.

František Maria l. Cerboni vymohl od císaře Leopolda l.23. července 1675 pro Náměšť znak. Náměšť měla znak již dříve, totiž šachované orlí křídlo, ale Leopoldovo privilegium tento znak specifikovalo jako na zlatém  štítu červeně a zlatě šachované orlí křídlo a zároveň ho polepšovalo přidáním kamenů s křížem, věncem a dvěma anděly. Později se však na toto privilegium zapomnělo a začaly se používat jednoduché formy staršího znaku. Časem se barvy znaku přizpůsobily barvám zemského erbu moravské orlice na modrém štítě. Náměšť fakticky používala jako znak okřídlený spár v modrém poli, šachovaný stříbrně a červeně.

Znak městyse znak

Po smrti Františka Maria l. Cerboniho roku 1687 zdědil náměšťské panství syn. František Maria ll. Cerboni vyplatil značné obnosy svým sestrám, zadlužil se, zemská vláda jeho majetek dala v květnu 1706 do dražby. V dražbě nabídla nejvíce ovdovělá hraběnka Marie Rozálie z Pruskova, která za 45 000 zlatých rýnských také panství získala. Po smrti Marie Rozálie hraběnky z Pruskova převzal roku 1715 náměšťské zboží její syn Kryštof Erdmann hrabě z Pruskova. Za vlády Pruskovských byl náměšťský zámek přestavěn do barokní podoby, připomíná se i velká ovocná zahrada.

zámek

V roce 1719 prodal náměšťské panství Kryštof Erdmann hrabě z Pruskova za 76 000 zlatých rýnských Františku Jindřichu Řeplinskému rytíři z Berečka. František Jindřich Řeplinský z Berečka v roce 1725 založil samostatnou školu v Náměšti. Již následujícího roku 1726 prodal Řeplínský z Berečka náměšťské panství Aloisi Tomáši Raimundovi hraběti z Harrachu za 93 000 zlatých a 100 dukátů. Harrachové, mající ve znaku na červeném poli tři stříbrná pštrosí pera zastrčená ve zlaté kouli, patřili ve své době k velmi významným rodům v říši.

erb

Ferdinand Bonaventura hrabě z Harrachu začal stavět náměšťský zámek. Podle dnes nezvěstného rukopisu náměšťského správce Bruna Seitse se začalo se stavbou Horního zámku 1. března 1766. Zámek vznikl přepracováním francouzských vzorů, zesílených vlivem moravského baroka. Rozsáhlé statky svého otce zdědila jeho jediná žijící dcera Marie Růžena hraběnka Harrachová (25.11.1758 – 31 3.1814), od roku 1777 provdaná za Josefa hraběte Kinského. Nová náměšťská vrchnost – Kinští ( znaku tří stříbrných vlčích zubů na červeném štítě, nad nímž byla knížecí koruna) – byla stejně jako Harrachové jednou z nejpřednějších rodin v říši. Josef hrabě Kinský (12.1.1751 – 14.8.1798) se dokonce po smrti svého otce stal v roce 1792 knížetem a hlavou celé rozvětvené rodiny. Marie Růžena kněžna Kinská v roce 1792 přidělila zdarma půdu bezzemkům, kteří se na ní usadili, postavili si obydlí a začali zde hospodařit.

Barokní zámek Náměšť na Hané zámek

Vznikla tak arabizační obec nazvaná Nové Dvory (Neuhof, Familienhof). Dekrety pro příděl půdy byly vydány 31. března 1792. Každý familiant dostal 12 měřic pole a 500 čtverečných sáhů na stavbu domu a hospodářských budov.

Nové Dvory Nové Dvory

Dne 16. května 1795 potvrdil císař František ll. Náměšti dva výroční trhy, které ji udělil již císař Leopold l.; zároveň císař povolil Náměšti dva trhy nové. Náměšť tedy od té doby mohla pořádat čtyři trhy ročně. V roce 1812 se odstěhovali domkáři z levého břehu Šumice na pravý pod bývalý hrad, kde jim byly bezplatně vystavěny domky.

Tato část Náměště se dodnes jmenuje Kapounov, snad podle jména prvního domkaře zde usídleného.

Kapounov Kapounov

František Josef hrabě Kinský zemřel v mladém věku v Uhrách; jeho manželka Terezie hraběnka Kinská, rozená hraběnka z Vrbna ( 13.9.1789  - 12.12. 1874), se musela postarat o 5 potomků. Náměšťské panství zdědil po otci nezletilý Dominik hrabě Kinský ( 6.8.1810 – 27.2.1875), za něj však řídila panství jeho matka, která je uchována v paměti lidu jako podporovatelka a ochranitelka chudiny. Terezie hraběnka Kinská nechala v roce opravit zámeckou kapli a pořídit v ní mozaikovou dlažbu.

Kaple Nejsvětější Trojice Kaple Nejsv. Trojice

Revolučním rokem 1848 bylo zrušeno poddanství a robota, zanikly vrchnostenské úřady, a tím i vláda Kinských nad jejich panstvím. Obec Náměšť, Biskupství, Ludéřov a Střížov byly roku 1850 začleněny do soudního okresu olomouckého a Kinským zůstal pouze náměšťsko-ludéřovský velkostatek. Osada Nové Dvory byla roku 1850 spojena s obcí Biskupství v jeden celek. Biskupství pak bylo zcela samostatnou obcí až do roku 1949, kdy došlo k jejímu začlenění do Náměště na Hané.

Biskuství Biskupství

Hrabata Kinští si v roce 1871 nechali vystavět na místním hřbitově rodinnou hrobku. Dnes v ní odpočívá sedm členů hraběcí rodiny včetně populárního Dominika Kinského.

Rodinná hrobka Kinských na hřbitově rodinná hrobka Kinských

Místní kostel dřívější podoby, pocházel z roku 1656. Do roku 1833 byl kolem kostela hřbitov. V roce 1869 se ukázaly ve zdivu kostela velké trhliny. Musel být uzavřen a nakonec i zbořen. Stavbu nového farního kostela sv. Kunhuty prováděl v letech 1871- 1873 litovelský stavitel V. Crha; je zajímavé, že Náměšť přispěla na stavbu svatostánku nejméně (hrabě Kinský věnoval trojnásobnou částku, obec Biskupství jedenapůlkrát větší obnos).

 Kostel sv. Kunhuty kostel sv. Kunhuty

Poslední šlechtický majitel náměšťského velkostatku Evžen ll. hrabě Kinský (syn hraběte Evžena l., bratra Dominika hraběte Kinského) prodal roku 1916 velkostatek velkoobchodníku se železem Františku Ottahalovi z Olomouce za 2 600 000 korun. V roce 1925 došlo ke změně názvu obce na Náměšť na Hané.

Městys v datech

1141 - Zdíkova listina, ves Náměšť se jmenuje jako majetek kostela sv. Václava, budoucí obec Biskupství jako majetek kostela sv. Petra v Olomouci

1252 - Milíč II. se poprvé v listině píše po Náměšti, doba pravděpodobné dostavby náměšťského hradu

1276-1297 Vláda Všebora I. z Náměště, jednoho z nejvýznamnějších náměšťských majitelů

28. 7. 1319 - Král Jan Lucemburský na žádost Milíče III. z Náměště, povýšil ves Náměšť na městečko trhovní s jedním týdenním trhem každý čtvrtek

1366 - poslední Švábenic v Náměšti, Milota z Náměště, prodává Náměšť markraběti Janu Jindřichovi Lucemburskému

1371 - ​​​​​​​Markrabě Jan Jindřich dává lénem tvrz a městečko Náměšť Půtovi z Holštejna, první písemná zmínka o tvrzi

28. 9. 1415 - ​​​​​​​Parcifal I. z Náměště spolu s Olbramem z Panovic a Biskupství pečetí stížný list do Kostnice proti upálení Jana Husa

Květen 1423 - ​​​​​​​náměšťský hrad obléhá protihusistická koalice vedená olomouckým biskupem Janem Železným spolu s Václavem z Dubé a Petrem z Kravař, obránci se po čase vzdali¨

2. pol. 15. stol. - ​​​​​​​Náměšťský hrad pobořen a postupně opuštěn vrchností, která se přesunula do tvrze dole ve vsi

1521 - ​​​​​​​Hynek ze Zvole definitivně spojil obě části městečka Náměště s oběma částmi vsi Biskupství do jednoho panství, které potom vydrželo až do roku 1848

1536 - ​​​​​​​náměštské panství získávají Bruntálští z Vrbna

Kol. 1556 - ​​​​​​​Bruntálští z Vrbna přebudovali náměšťskou tvrz do podoby menšího renesančního zámku

1650 - ​​​​​​​panství získávají Morkovští ze Zástřizl

23. 7. 1675 - ​​​​​​​ na žádost Františka Marie I. barona Cerboniho udělil císař Leopold I. Náměšti znak

1706 - ​​​​​​​panství prodáno v dražbě, kupuje je Marie Rozálie hraběnka z Pruskova

Kol. 1710 - ​​​​​​​přestavěn náměšťský zámek do barokní podoby

1722 - ​​​​​​​je dostavěna a slavnostně vysvěcena zámecká kaple sv. Trojice

1725 - ​​​​​​​založena v Náměšti samostatná škola

1726 - ​​​​​​​získává panství Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu

1740 - ​​​​​​​náměšťské panství dostává Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach, který k němu přikupuje ves Ludéřov a Střížov, od té doby až do roku 1848 je panství složeno z městečka Náměště a vsí Biskupství, Ludéřov a Střížov

1746 - Josef Surgant vytvořil bohatě zdobenou mapu náměšťského panství

1758, květen a červen Náměšť obsadili Prusové

1. 3. 1766  začalo se se stavbou Horního zámku

1767 – 1768 - ​​​​​​​vznikla v Náměšti textilní manufaktura Ferdinanda Bonaventury hraběte Harracha

1792 -  je založena obec Nové Dvory

1795 - ​​​​​​​císař František II. potvrdil Náměšti dva staré výroční trhy a zároveň povolil dva trhy nové Náměšť může pořádat čtyři trhy ročně

1812 - ​​​​​​​založena část Náměště dodnes nazývaná Kapounov

1842 - ​​​​​​​velký požár v Náměšti, shořelo 23 domů na náměstí a střecha kostela

1851 – 1852 - ​​​​​​​hrabata Kinští si nechali postavit novou panskou pilu v Terezském údolí

1871 - ​​​​​​​vystavěna na náměšťském hřbitově rodinná hrobka hrabat Kinských

1871-1873 - ​​​​​​​stavba nového kostela sv. Kunhuty

1874 - ​​​​​​​vznikla Občanská beseda náměšťsko-biskupská

1875 - ​​​​​​​místní pivovar v Dolním zámku přeměněn na sladovnu

1882 - ​​​​​​​v Náměšti zřízena železniční zastávka na trati Olomouc – Čelechovice

1883 - ​​​​​​​na železniční trati Olomouc – Čelechovice zahájen provoz

1909 - ​​​​​​​vzniká Sokol

1909 - ​​​​​​​vystavěna nová školní budova v Zákostelí

1916 - ​​​​​​​náměšťský velkostatek kupuje velkoobchodník se železem František Ottahal

1919 - ​​​​​​​vzniká v Náměšti měšťanská škola

1924 - ​​​​​​​elektrifikace Náměště

1925 - ​​​​​​​změna názvu obce na Náměšť na Hané

1938 - vzniká v Náměšti zaopatřovací ústav pro staré lidi (starobinec)

9. 5. 1945 - obec osvobozena vojsky generála Jeremenka

1948 - ​​​​​​​dostavěno koupaliště

1950 - založeno JZD

1950 - vybudováno kino

1955 - začíná se budovat přírodní amfiteátr

1960 - výstavba hudebního pavilonu poblíž kaple sv. Trojice

1976 - otevřeno nákupní středisko

1982 - vystavěna mateřská škola

1990 - osamostatnění dříve integrovaných obcí Loučan a Olbramic

1995 - přestavba „záložny“

1995 - zdravotní středisko opět v majetku obce

1996 - ​​​​​​​plynofikace obce

2003 - Vybudování sociálního zařízení pro účinkující

2003 - Vybudování sociálního zařízení na koupališti

2004 - Rekonstrukce sokolovny

2004 - stavební úpravy a přístavba školní kuchyně a školní jídelny v ul. Zákostelí

2005 - Rekonstrukce tělocvičně základní školy v ul. Komenského

2005 - Rekonstrukce zdravotního střediska

2006 - Vybudování keramické dílny Zvoneček

2007 - Historický název městys byl Náměšti na Hané navrácen na základě zákona 23. ledna 2007 předsedou Poslanecké sněmovny ČR.

2006-2007 - I. etapa kanalizace

2008 - Modernizace učebny ICT v základní škole v ul. Komenského

2008-2009 - II. etapa kanalizace

2009 - Oprava krajských komunikací

2009 - Rekonstrukce ulice Vodní a Zábraní

2009 - Rekonstrukce chodníků podél krajských komunikací a výstavba části cyklostezky z Loučan

2009 -  Vybudování hřiště Pohádka v ul. Nádražní

2010 - Rekonstrukce pódia a prostoru před amfiteátrem

2014 - Regenerace MŠ - I. etapa

  • Protipovodňová opatření - I. etapa
  • Revitalizace ulice Komenského
  • Rekonstrukce náměstí T.G.Masaryka - I. etapa
  • Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého
  • Restaurování sochy panny Marie Immaculaty

2015 - Nákup CAS

  • Revitalizace historických alejí
  • Separace biologicky rozložitelného odpadu
  • Protipovodňová opatření II. etapa
  • Regenerace MŠ - II. etapa
  • Revitalizace ulice Komenského - II. etapa
  • Rekonstrukce náměstí T.G.Masaryka - II. etapa
  • Zámek -  severní křídlo
  • Revitalizace lokality na Hradě