Důležitá telefonní čísla

tabulka

Kalendář akcí

Video Hanácké ráj

 

Svozový kalendář 2018

12

 

 

Mediální partneři

logologologo

Odkazy

 

logo

logo

logo

logologologo

 

Evropská databanka

 

mapa 2mapa 1

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Kronika

 
Kroniku dnešního městyse Náměště na Hané tvoří čtyři svazky:
  • Památní kniha obce a městýse Náměště (1898 – 1960)
  • Pamětní kniha obce Náměště na Hané (1961 – 1977)
  • Kronika obce Náměště na Hané (1978 – 1977)
  • Kronika obce Náměště na Hané (1998 – dosud)
 
První zmíněný svazek je uložen se Státním okresním archivu v Olomouci, další tři na Úřadu městyse Náměšť na Hané.
 

Paměti městečka Náměště u Olomouce začaly být zapisovány roku 1898, přičemž byly do Památní knihy roku 1902 přepsány paměti nejvýznamnějšího rodáka Vítězslava Houdka, v té době sekčního rady ministerstva vnitra, který je začal psát roku 1892. Díky němu tak kronika obsahuje tyto kapitoly:
  1. Náměšť za slovanského pravěku
  2. První zprávy listinné o Náměšti. Původ Biskupství. Rod pánů z Náměště
  3. Jak se dařilo předkům našim v Náměšti za pánů z Náměště. Komu patřila Náměšť do polovice XV. století
  4. Náměšť a Biskupství v druhé polovici XV. a XVI. století. Páni bruntálští z Vrbna. Zaniklá ves Bernartice.
 

Roku 1902 pokračoval Vítězslav Houdek v zapisování pamětí a připojil ještě dvě kapitoly:

5. Náměšť a Biskupství od r. 1600 až do polovice 19. století

6. Kostel, fara a škola v Náměšti.

 

Všechny tyto Houdkovy významné příspěvky do knihy zapsal František Nešpor, nadučitel místní školy. Po jeho smrti se stává nadučitelem Vojtěch Ptáček, přebírá i kroniku. Jeho zápisy se hlavně zabývají výstavbou nové školy a dalšími školními záležitostmi (např. střídání učitelů a řídících učitelů). Je také autorem kapitol o vývoji obce před začátkem světové války, o období světové války, připojil i zprávy o místních spolcích. Poslední kapitolou jeho zápisů je příspěvek o významném rodákovi, básníku a spisovateli Františku Serafínu Procházkovi.
 

Další zápisy, zřejmě zaznamenal učitel Josef Dubový. Dubový podává zprávy o hospodaření, kultuře (např. sjezd rodáků 28. a  29. října 1925), nových stavbách v obci, o volbách do obecního zastupitelstva nebo o velké zimě r. 1928/29. Největší událostí byla pro Náměšť návštěva prezidenta Tomáše G. Masaryka 16. června 1929. V kronice je zapsán pozdrav starosty Josefa Hvozdeckého panu prezidentovi, nechybí ani fotografie s podpisem Masarykovým.
 

Po Josefu Dubovém byl pověřen vedením kroniky (od roku 1932) učitel Štěpán Naudecker. Od roku 1935 začínají být v kronice uváděny roky jako nadpisy. Od září se stává řídícím učitelem Emanuel Konečný (nar. 1889) a paměti tak přecházejí do jeho rukou. Emanuel Konečný byl místní rodák, syn hajného v „Růžovém mlýně“. Zápisy vedl do roku 1938. V roce 1938 zasahují Náměšť politické události, mobilizace, mnichovská dohoda a s tím spojený zvýšený počet uprchlíků z pohraničních oblastí. Zde zápis končí, následují podpisy účastníků odhalení pomníku TGM z 15. září 1946.
 

Válečné kroky jsou dopsány zpětně Josefem Podivínským, štábním kapitánem na odpočinku, který se narodil v Náměšti roku 1890 trvale žil v obci od roku 1923. Na úvod vysvětlil,proč k osmileté přestávce v zápisech došlo. V roce 1940 musela být kniha odevzdána na okresním úřadě. Přesto si tehdejší kronikář Emanuel Konečný činil poznámky, ty ale zničilo gestapo při prohlídce v jeho bytě. Dopsané události se tedy opírají o úřední záznamy a živé vzpomínky Josefa Podivínského. Jeho první vzpomínkou je ráno 15. března 1939 a německá okupace. Téhož roku také zemřel v Praze F.S.Procházka, ve Vídni Evžen Kinský, potomek dřívějších majitelů náměšťského panství, pohřben byl však v hrobce hrabat Kinských na náměšťském hřbitově. Podivinský se soustředil hlavně nevylíčení válečných poměrů, situaci na některých frontách, rozepisuje příděly, informuje o zatýkání občanů a barvitě líčí ústup Němců, poslední boje a příjezd sovětských vojsk do obce v květnu 1945.
 

K roku 1945 přispěl svými zápisy i Emanuel Konečný. Po válce se stal kronikářem obce, kterým byl do roku 1950. Hlavním tématem kroniky byla obnova obce po válce, vznik nových organizací (např. Svaz mládeže, vytvořený spojením Sokola a Orla; Svaz osvobozených politických vězňů či Svaz přátel SSSR), v obci se konfiskoval majetek a budovaly nové stavby, obec procházela procesem socializace. Zapsány jsou i únorové události roku 1948, činnost MNV, KSČ apod. Nezapomněl ani zmínit útěk dvou studentů z Náměště, Miroslava Podivínského a Maria Hikla, za hranice.
 

Po roce 1950 následuje hned rok 1955 zapsaný novým kronikářem Antonínem Chudobou. Roku 1957 se kronikářkou obce stává Anna Blahová. Její záznamy jsou vcelku rozsáhlé. Anna Blahová vedla kroniku do roku 1965.
 
 
Jan Prokop se stal dalším kronikářem let 1966 – 1982. Novou kronikářkou se stala Jarmila Nohavičková v roce 1992. Protože J. Prokop ukončil činnost kronikáře v roce 1982, chybí v kronice některé roky: 1986 – 1988. Některé roky jsou zaznamenávány velmi stručně.
 
 
Rok 1999 byl rokem změny kronikáře, kterým se stal ing. Jan Matiovský, vedl kroniku do roku 2006.
  • z práce, kterou vypracovala Lada Najvárková, studentka Univerzity Palackého v Olomouci