nám. T.G.Masaryka 100
783 44 Náměšť na Hané
(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou
stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové
dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umísťovaná mimo ochranná
pásma pozemních komunikací,
b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích
určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,
e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na
pozemních komunikacích,
f) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními
komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím1),
g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,
h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,
j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických
komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří
na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního
systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít
k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2
zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,
m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách,
pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti
nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,
podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se
o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně
plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic
pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po
jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo
stavby pro rodinnou rekreaci,
p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m
od hranice pozemku,
q) stavby mostních vah,
r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně
přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,
s) výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází
k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a ustanovení odstavce 2
písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní
památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu
nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo
památkové zóny.
(1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku
a podmínky jeho využití.
(2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují
a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,
(zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.)
b) stanovení dobývacího prostoru,
c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,
d) hřbitovy,
e) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků,
zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami
nebo jiným územním rozhodnutím,
f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují
a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které
nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím1),
pokud nedochází k nakládání s odpady,
b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží
pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit
znečištění životního prostředí,
c) změny druhu pozemku o výměře do 300 m2,
d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi,
jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků,
e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku
rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo
podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo
výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení
bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou
rekreaci.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají
archeologické nálezy
(1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky pro změnu
užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby.
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud podmínky pro
dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, rozhodnutím stavebního úřadu
nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu33). Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým
současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je rozhodování v území
podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.
(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.
(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho základě.
(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr
nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas
nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo
vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí
(2) Územní souhlas postačí v případech
a) stavebních záměrů uvedených v § 103, tj. výčet staveb nevyžadujících ohlášení ani stavební povolení
b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
c) změn staveb,
d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami,
pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení
a výškové uspořádání prostoru,
f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však
do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi
nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad
300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci
s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního
prostředí.
(1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst. 3 a ohlášení
stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky § 96 a 105, vydá stavební úřad
společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (dále jen
„společný souhlas“).