Důležitá telefonní čísla

tabulka

Kalendář akcí

Video Hanácké ráj

 

Svozový kalendář 2018

12

 

 

Mediální partneři

logologologo

Odkazy

 

logo

logo

logo

logologologo

 

Evropská databanka

 

mapa 2mapa 1

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Výsledky záchranného archeologického výzkumu realizovaného při rekonstrukci náměstí T. G. Masaryka v Náměsti na Hané, okr. Olomouc (předběžná zpráva)

PhDr. Pavel Fojtík, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.

      Historické jádro městyse Náměšť na Hané bylo postaveno na půdorysu návesní silnicovky (SAMEK 1999, 618) se severojižní orientací. Nyní jej tvoří dnešní náměstí T. G. Masaryka, které se od severního konce směrem na jih mírně rozšiřuje. Jižní konec náměstí pohledově uzavírá dominanta farního kostela svaté Kunhuty, kolem nějž vedou dvě silnice. Východní komunikace směřuje k mostu přes říčku Šumici, kolem areálu bývalé tvrze a dále k Loučanům. Západní komunikace vede do ulice Zákostelí a dále k obci Olbramice. Na archeologický potenciál výše přiblíženého prostoru poukázal již záchranný archeologický výzkum vyvolaný rekonstrukcí silnice Loučany - Náměšť na Hané a prováděný pracovníky Archeologického centra v Olomouci v měsících srpnu 2008 až říjnu 2009 (VRÁNA 2010).  V ulici Zákostelí, přibližně na úrovni zmíněného farního kostela, bylo prozkoumáno 10 archeologických objektů - vedle reliktů staré komunikace se jednalo o sídlištní jámy kultury s keramikou lineární a především pak kultury nálevkovitých pohárů, kdy objekt č. 7 (jáma nepravidelně oválného půdorysu se severojižní orientací) obsahoval ve své výplni též poněkud překvapivý objev v podobě nerituálně uloženého pohřbu dospělé ženy trpící vrozenou vývojovou vadou lebky, tzv. skafokefalií (díky radiokarbonovému datování disponujeme u pohřbu absolutním datem 4590±30BP, VRÁNA - PANKOWSKÁ 2010, 75). V prostoru náměstí T. G. Masaryka bylo tehdy probádáno 5 archeologických objektů (konkrétně tři jámy recentního stáří, jedna jáma blíže nedatovaná a jedna jáma vrcholně středověká) a zdokumentovány zbytky kulturního souvrství.

      Druhou polovinu roku 2014 provázely obyvatele městyse Náměšť na Hané stavební práce cílené na rekonstrukci centrální plochy náměstí T. G. Masaryka, které zahrnovaly též nezbytný archeologický dohled a následně i několik drobnějších archeologických odkryvů (FOJTÍK 2014). Po mechanickém odstranění recentních vrstev, tvořených povětšinou štěrkem, byla odkryta mohutnější kulturní vrstva, která zde vznikla v období staršího neolitu, kdy bylo místo osídleno nejstaršími moravskými zemědělci - lidem kultury s lineární keramikou; tato překrývala podloží tvořené sprašemi a sprašovými hlínami kvartérního stáří, které ve spodnějších partiích náměstí střídalo skalnaté podloží (konkrétně kulmské břidlice a droby). Do zmíněné kulturní vrstvy byly zapuštěny hned dva zajímavé archeologické objekty. V prvním případě se jednalo o sídlištní jámu datovatelnou na základě vyzvednuté keramiky k přelomu 10. a 11. století (lokalizovanou v blízkosti sochy Panny Marie Immaculaty); v případě druhém pak zřejmě o suterén dřevo-hlinité stavby obsahující v destrukčních vrstvách keramiku pokročilého 15. století (při současné uliční čáře, před prodejnou Oční optiky). Uvedená kulturní vrstva se směrem k farnímu kostelu pozvolna vytrácela a přecházela v již vzpomenuté sprašové podloží, kde bylo možné vysledovat další zahloubené objekty - přesněji relikty neolitické pece a blíže nedatovanou jámu. Poslední zajímavou archeologickou situaci poskytlo prostranství mezi dnešní zástavbou a „parkem“ se sochou prezidenta T. G. Masaryka - i přes značnou devastaci prostoru dřívějšími recentními výkopy zde byly identifikovány pozůstatky raně středověké kulturní vrstvy a v obnaženém sprašovém podloží pak ojedinělá menší sídlištní jáma s drobným zlomkem keramiky náležející snad ještě období středohradištnímu.

      Záchranný archeologický výzkum se sice soustředil pouze na stavbou přímo ohrožené terénní situace - ve vyšších partiích náměstí tak zůstaly uchovány zbytky neolitické kulturní vrstvy kryjící podloží se zahloubenými pravěkými objekty (od nově položených konstrukčních vrstev stavby byly odděleny geotextilií a jsou tak konzervovány pro budoucí generace), přesto však přinesl jeden velice cenný poznatek. Náměšť na Hané, okr. Olomouc, je poprvé vzpomenuta v polovině 12. století - přesněji náleží k řadě osad jmenovaných v roce 1141, v listině vyhotovené z podnětu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (CDB I, č. 115, s. 120; tato písemnost byla donedávna kladena již do roku 1131, k problematice např. BISTŘICKÝ 1979; týž 1983), a to mezi majetkem o půlstoletí dříve založeného biskupství olomouckého. V prostoru dnešního náměstí T. G. Masaryka, dle výše stručně přiblížených poznatků, však existovala plně konsolidovaná raně středověká osada nejpozději na přelomu 10. a 11. století, ne-li již ve století devátém - reálné počátky historické Náměště tak zcela bezpečně nejméně o půldruhého století předcházejí svoji první písemnou zmínku…


LITERATURA

BISTŘICKÝ, J. 1979: Datování Zdíkovy listiny. In: Mikulovské sympozium 78, 33n., Praha.

BISTŘICKÝ, J. 1983: Písemnosti olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Sborník archivních

    prací 33, 32-74, Praha.

FOJTÍK, P. 2014: Náměšť na Hané 2014, „Rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka, k. ú.

    Náměšť na Hané, okr. Olomouc“, č. akce 275/14. ÚAPP Brno, v. v. i.

SAMEK, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2, (J-N). Praha.

VRÁNA, J. 2010: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu , Náměšť na

    Hané, archív AC Olomouc, č.j. 252/2010.

VRÁNA, J. - PANKOWSKÁ, A. 2010: Kostrový pohřeb v sídlištním objektu v Náměšti na

    Hané. In: Ročenka 2009, Archeologické centrum Olomouc, 70-93, Olomouc.


Napsali o nás:

Archeologové objevili v Náměšti zachovalou pravěkou kostru

Záchranný archeologický výzkum v Náměšti na Hané v letech 2008 - 2009

Stránka

  • 1

Náměšť na Hané, okr. Olomouc, náměstí T. G. Masaryka, výzkum 2014.
Plošně začištěný relikt neolitické pece již dříve narušené recentním liniovým výkopem.
(fotografie P. Fojtíka, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., č.j. 275/14-41).

Náměšť na Hané, okr. Olomouc, náměstí T. G. Masaryka, výzkum 2014.
Plošně začištěný relikt neolitické pece již dříve narušené recentním liniovým výkopem.
(fotografie P. Fojtíka, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., č.j. 275/14-41).

Náměšť na Hané, okr. Olomouc, Zákostelní ulice, výzkum 2009.
Kresebná dokumentace kostrového pohřbu v sídlištním objektu kultury nálevkovitých pohárů.
(kresba A. Peškové, podle VRÁNA - PANKOWSKÁ 2010, obr. 5).

Náměšť na Hané, okr. Olomouc, Zákostelní ulice, výzkum 2009.
Kresebná dokumentace kostrového pohřbu v sídlištním objektu kultury nálevkovitých pohárů.
(kresba A. Peškové, podle VRÁNA - PANKOWSKÁ 2010, obr. 5).

Náměšť na Hané, okr. Olomouc, náměstí T. G. Masaryka, výzkum 2014.
Prozkoumaný sídlištní objekt náležející přelomu 10. a 11. století.
(fotografie P. Fojtíka, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., č.j. 275/14-21).

Náměšť na Hané, okr. Olomouc, náměstí T. G. Masaryka, výzkum 2014.
Prozkoumaný sídlištní objekt náležející přelomu 10. a 11. století.
(fotografie P. Fojtíka, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., č.j. 275/14-21).

Náměšť na Hané, okr. Olomouc, náměstí T. G. Masaryka, výzkum 2014.
Suterén dřevo-hlinité stavby zaniklé na konci 15. století.
(fotografie P. Fojtíka, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., č.j. 275/14-52).

Náměšť na Hané, okr. Olomouc, náměstí T. G. Masaryka, výzkum 2014.
Suterén dřevo-hlinité stavby zaniklé na konci 15. století.
(fotografie P. Fojtíka, Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., č.j. 275/14-52).


Stránka

  • 1